Zjistěte Svůj Počet Andělů

Žena opustí práci, aby se stala hospodyní ve stylu 50. let a „rozmazlila“ svého manžela

V dnešní době není neobvyklé, že ženy mají pocit, že musí mít všechno: úspěšnou kariéru, šťastný domácí život a naplňující vztahy. Ale pro jednu ženu se rozhodla, že už má shonu korporátního světa dost, a místo toho se rozhodla stát se ženou v domácnosti ve stylu 50. let, aby „rozmazlila“ svého manžela.


Rád bych si myslel, že jsme od 50. let 20. století ušli v rovnosti žen dlouhou cestu. Tam, kde se od nás očekávalo, že budeme zůstávat doma, bosé a těhotné, vařit manželům jídla a žehlit jejich prádlo a zároveň vychovávat děti a uklízet dům, jsme teď o něco vyspělejší. Proto je tak hořkosladké slyšet, že 30letý žena dala výpověď v práci dělat přesně ty věci, protože „ muži by měli být rozmazlení svými ženami .“

Podívejte se na tento příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený uživatelem Vintage Housewife & Seamstress (@katrinaariana) dne 9. září 2019 v 19:28 PDT

Katrina Holte mívala docela dobrou práci. Pracovala jako mzdová účtárna v rušné společnosti, ale poté, co se provdala za 28letého Larse, se rozhodla, že už má „stresujícího“ pracovního života dost, a místo toho se rozhodla skončit, aby se mohla na plný úvazek starat o svého manžela.

Starat se o Larse je práce na plný úvazek. Každé ráno vstává v 6:30, aby mohla rozložit manželovo oblečení, než vejde do kuchyně, aby mu udělala čerstvou snídani a zabalila mu oběd na celý den. Jakmile odejde, ona zahájí svůj den úklidem, žehlením a dokonce i přípravou jeho večeře, aby byla okamžitě připravena na Larse, když se vrátí z práce.


Katrina vždy chtěla být ženou v domácnosti. „Mám pocit, že žiju tak, jak jsem vždycky chtěl. Je to můj vysněný život a můj manžel sdílí moji vizi,“ říká. „Je to hodně práce. Umyju tuny nádobí, peru a žehlím, ale miluji to a pomáhá mi to starat se o manžela, a to mě dělá opravdu šťastnou.“

Trvá na tom, že ji Lars do ničeho z toho nenutí a nebyl by naštvaný, kdyby to neudělala. „Můj manžel si velmi váží toho, co dělám. Vyrůstal v domě, kde pomáhal mamince s vařením a úklidem, takže není nijak panovačný. Je to nejjemnější člověk, kterého jsem kdy potkal. Kdybych to udělal, nedej bože, šel pozdě na večeři, nedělal by rozruch, ale můžu říct, že to pro něj hodně znamená, že normálně chodí včas.'


>