Zjistěte Svůj Počet Andělů

Můj manžel není můj typ, a proto naše manželství funguje

Pokud jde o vztahy, často slýcháme, že protiklady se přitahují. Ale co se stane, když jsou tyto protiklady příliš opačné? To je případ jednoho páru, který zjistil, že musí změnit celý svůj přístup k manželství, když si uvědomil, že nejsou „typ“ toho druhého. Není neobvyklé, že si lidé vezmou někoho, kdo není jejich ‚typ‘. Ve skutečnosti to může být dokonce dobrá věc. Koneckonců, kdybychom si vzali jen svůj ‚typ‘, skončili bychom všichni se stejným typem člověka. A kde je v tom zábava? Ale u jednoho páru byly jejich rozdíly tak extrémní, že si uvědomili, že musí udělat nějaké změny, pokud má jejich manželství fungovat. Manžel je úhledný podivín a manželka je tak trochu flákač. Manželka je introvert a manžel extrovert. Seznam pokračuje. Ale místo toho, aby se nechali svými odlišnostmi rozdělit, využili toho jako šanci se sblížit. Naučili se navzájem přijímat takové, jací jsou, a vážit si vzájemných vtipů. A díky tomu je jejich manželství silnější než kdy jindy.


I když jsem do toho nápadu nikdy moc nevložil „typy“ v seznamování , rozhodně jsem jeden měla a držela jsem se toho po většinu svého randění – dokud jsem nepotkala svého nyní již manžela. Je polárním opakem všechno, co jsem si myslel, že chci a nemohl jsem být šťastnější.

Nebyl to někdo, kdo by mě obecně fyzicky přitahoval.

Dřív jsem volila vysoké, vytáhlé chlapy, ale můj manžel je na kratší straně a není zrovna hubený. Byl také elektrikář a vždy pracoval rukama a nikdy jsem nechodil s někým, kdo si ušpinil ruce, aby se živil. Byl nový a jiný, ale i tak jsem mu dal šanci.

Měli jsme také protichůdné politické názory.

Já jsem mnohem liberálnější, zatímco on je dost konzervativní. Zejména kvůli tomu se střetáváme s Trumpem jako prezidentem Nyní. Nikdy jsem si nemyslel, že budu moci být s někým, jehož názory jsou tak odlišné od mých, ale nějak se nám daří přijímat a respektovat názory toho druhého, aniž by to zasahovalo do našeho vztahu.

Kdysi jsem chodil pro introverti a byl extrémně extrovertní.

Líbili se mi stydliví, tajemní kluci. Je zábavné je poznávat, protože není snadné je přimět, aby se otevřely. Jsem taky dost introvertní , takže jsem měl rád někoho, kdo na tom byl stejně. Raději bych zůstal doma a díval se na film, než abych šel na večírek, a vždycky jsem byl takový, dokonce i na vysoké škole. Můj manžel byl od začátku velmi společenský a byl to vlastně závan čerstvého vzduchu.


Vždy jsem si myslel, že ano vzít si šprta a on tomu byl také opakem.

Sám jsem pitomec a myslel jsem si, že nejlepší zápas pro mě bude někdo ze stejného tábora. S někým takovým jsem chodil dlouho a měli jsme skvělý vztah, ale nakonec to nevyšlo. Možná k tomu byl důvod. Když jsem potkala svého manžela, možná jsem věděla, že potřebuji něco jiného. Nebyl ani zdaleka hloupý a neměl ani vysokou školu (ačkoli byl chytrý v jiných ohledech než já).

Dal jsem mu šanci kvůli jeho osobnost .

To mě na něm zpočátku přitahovalo. Je extrémně společenský, což je opak typu, se kterým jsem chodil v minulosti. Líbilo se mi, že mě trochu dostal z mé ulity a vždycky jsem se měla nejlépe, když jsem byla s ním. Usoudila jsem, že na randění s ním není nic špatného, ​​i když to nevyšlo. Nikdy by mě nenapadlo, že spolu skončíme na dlouhou trať.


>