Zjistěte Svůj Počet Andělů

Můj přítel mě příliš miloval a zničilo nás to

Když najdete partnera, který vás bezpodmínečně miluje, může vám to připadat jako splněný sen. Ale někdy může být té lásky trochu moc. V případě mého přítele a mě nás to nakonec zničilo. Pořád mě zasypával dárky, bral mě na opulentní rande a neustále mi říkal, jak jsem krásná. Ze začátku to bylo úžasné, ale nakonec to začalo být dusivé. Začal jsem mít pocit, že nikdy nedokážu naplnit jeho očekávání a že ho neustále zklamávám. Neustálý tlak se na našem vztahu podepsal a nakonec jsme se rozešli. Když se ohlédnu zpět, uvědomím si, že mě příliš miloval a to nakonec zničilo to, co jsme měli.


Znáte ty filmy, kde dívka opustí dobrého chlapa, protože je prostě příliš dobrý ? To se mi stalo v reálném životě. já našel nepolapitelného dobráka který se po mém boku držel po mnoho let a velmi, velmi hubený... a já věděla, že se s ním kvůli tomu musím rozejít.

Jeho láska byla příliš stravující.

Jeho láska ze mě vzala všechno. Bylo to dusivé. Ano, říkáme my chci, aby chlap byl celý o nás pořád, ale věřte mi, není to dobrá věc. Bylo únavné snažit se oplácet jeho energii a předstírat úroveň lásky, kterou jsem nikdy nepochopil. Byli jsme tak mladí, tak živí, s tolika cíli a touhami, kterých bychom měli dosáhnout a na které se zaměřit. Soustředění se na jeho lásku a snaha se s ní vyrovnat, tomu překáželo.

Příliš se snažil.

Nikdo nemá rád snahu. Když jsme se dostali do hádek nebo neshod, vždy mi řekl jen to, co jsem chtěl slyšet. Neustále hledal ujištění, že dělá to, co po něm chci. Bylo to, jako bych byla Regina George a on Gretchen Weinersová – kdybych mu řekla, aby skočil, zeptal by se mě, kam, jak vysoko a jestli to dělá dost dobře.

Byl příliš milý .

Vím, že tohle ze mě bude znít jako velká sprška, ale dovolte mi to vysvětlit. Nebyl na mě jen příliš milý tím, že 24/7 utišoval mé ego, byl na to až příliš milý KAŽDÝ. Dívky v nákupních centrech, lidé v drive-thrus, cizinci v obchodech – doslova s ​​každým, koho jsme potkali, si povídal a seznamoval se s ním. Byla to jeho nejotravnější vlastnost, se kterou jsem se kdy musel vypořádat.


Byl příliš láskyplný.

Miluji mě nějakou náklonností, ale on neměl žádný romantismus. Chtěl by se držet za ruce a cítit mě v těch nejnevhodnějších chvílích. Pak by se pokusil použít náklonnost jako značku území. Někdy se mě pokoušel tlumit jazykem uprostřed obchodu, když měl pocit, že někdo zírá příliš přísně, a to není v pořádku.

Příliš akceptoval mé chyby.

Je pravda, že já chodil po něm . Hlavně proto, že mi to dovolil (což je další problém, kterému se budeme věnovat později), ale také proto, že jsem věděl, že mi odpustí, i kdyby ho to, co jsem udělal, opravdu zranilo. To ze mě dělá toxického jedince, vím, pracuji na tom, ale je to také jeho vada. Žádný sebeúctyhodný člověk nedovolí, aby se k němu někdo choval jako ke smetí a stále se vrací pro další. Některé akce vám mají ukázat, že je čas odejít, ale ne on.


>