Zjistěte Svůj Počet Andělů

Nechci děti – a ne, nezměním svůj názor, až budu starší

Pro ty, kteří děti nechtějí, je to docela jasné rozhodnutí. A pro ty, kteří jsou na plotě ohledně mít děti, se často předpokládá, že nakonec na ten nápad přijdou. Co když ale bez pochyby víte, že nechcete být rodičem? Vůbec?


Čím to je, že kdykoli někomu řeknu, že nechci děti, první instinkt lidí je snažit se mě přesvědčit o opaku? Nezáleží na tom, že jsem si to úplně promyslel a dospěl k závěru, že to nebylo pro mě – stále trvají na tom, že nakonec změním názor. Zde je 10 důvodů, proč se to prostě nestane:

Když se o sebe nedokážu postarat, jak se mám postarat o druhého?

Máme-li být upřímní, mnozí z nás by nevstali z postele před polednem, kdybychom nemuseli pracovat, abychom přežili. Nevěříme si s domácími mazlíčky, protože bychom je mohli zapomenout nakrmit. Se skutečnou lidskou bytostí to udělat nemůžete. Také nemůžete vrátit dítě do nemocnice, protože jste byli ohromeni. Někdy ani nejím, protože jsem příliš zaneprázdněný nebo jsem prostě líný. Až do dne, kdy si dám ty sračky dohromady, miminko nepřipadá v úvahu.

Doba při porodu a bezprostředně po něm je opakem krásného zážitku.

Věděli jste, že ranní nevolnost není vyhrazena jen pro ráno? Být těhotná vás neustále unavuje, protože z vás roste skutečný člověk, a může to také vést k trvalým nemocem, jako je cukrovka. A to nemluvím o tom, co se stane PO porodu (protože 12+ hodin porodu nestačí). Většina žen zažívá krvácení z dělohy od dvou do šesti týdnů. Něco jako intenzivnější období, které vyžaduje dostatečně velkou vložku, kterou lze zaměnit za plenku. Zábava, že?

prostě nemám moc ráda děti.

Já vím, já vím, děti jsou rozkošná malá baculatá požehnání. – to je do té doby, než začnou bezdůvodně plakat a na veřejnosti vyvolávat trapné záchvaty vzteku. Jo, a nezapomeň, když se promění v náctileté a najednou tě ​​nenávidí za to, že dýcháš. Nechápejte mě špatně, kdyby mě někdo požádal o hlídání, určitě bych to udělal, ale to jen proto, že vím, že si přijdou vzít své dítě zpátky na konci noci.


Raději utratím svůj drahocenný čas a peníze na poznávání světa.

Chci cestovat přes každý oceán. Chci vylézt na všechny hory a vidět všechny divy světa. Nemůžu to udělat s dítětem připoutaným na zádech. Ano, vím, že to dělá spousta žen a milují to, ale nemyslím si, že bych byla jednou z nich. Ten pocit svobody a nulové zodpovědnosti by se ztratil, kdybych měl malého človíčka, který se na mě spoléhá při přežití. Také mám pocit, že děti potřebují stabilitu, a být v pondělí v Austrálii a v pátek ve Španělsku není pro nikoho definicí stability.

Nejsem si jistý, že bych byl schopen finančně zajistit 18+ let.

Nepocházím z bohaté rodiny, takže nemám co mluvit o dědictví, které by pomohlo s finanční stránkou výchovy dítěte. Děti potřebují oblečení, jídlo, dobrou střechu nad hlavou, a to je jen špička ledovce. Žít od výplaty k výplatě není ideální situace pro jednoho člověka, natož pro celou rodinu. Nevidím smysl vychovávat dítě v nepříliš ideální nebo pohodlné situaci.


>