Zjistěte Svůj Počet Andělů

Nemám kamarádky, protože je nechci – proč je to problém?

Jako žena v dnešní společnosti není neobvyklé, že pociťuje tlak mít kamarádky. Ať už jde o rodinu, přátele nebo společnost jako celek, existuje očekávání, že ženy budou vycházet s jinými ženami. Ale co když nechcete kamarádky? Je to problém? Pro některé ženy je odpověď ne. Jsou dokonale spokojeni se svou současnou skupinou přátel, která může nebo nemusí zahrnovat jiné ženy. Necítí potřebu přizpůsobovat se společenským normám a očekáváním a jsou spokojeni s tím, kým jsou. Pro jiné však může být nemít kamarádky zdrojem úzkosti a nejistoty. Mohou mít pocit, že přicházejí o důležité zkušenosti s propojením nebo že neplní svou roli ženy. Pokud s tím bojujete, je důležité si uvědomit, že neexistuje správný nebo špatný způsob, jak žít svůj život. Měli byste dělat to, co vás činí šťastnými a co je pro vás správné, i když to znamená vzdorovat trendu.


Nikdy jsem nebyla takříkajíc „dívčí dívka“. Není to tak, že bych ženy nenáviděl, nebo dokonce, že bych se jim nelíbil, prostě jsem se přirozeně vyvinul silnější přátelství s kluky v průběhu let. Proč je to pro všechny takový problém?

Ano, jsem feministka.

Doslova mě lidé (vždy jiné ženy) obviňovali z toho, že jsem „protiženská“ nebo špatná feministka jednoduše proto, že moje skupina přátel se skládá v podstatě pouze z chlapů. Jak to vůbec dává smysl? Pokud nejíte čokoládovou zmrzlinu, jste automaticky proti zmrzlině? Nejen, že věřím v práva a rovnost žen, ale také v to, že dávám svým kolegům možnost dělat, co si jejich srdce přeje – včetně toho, že nemají kamarádky, pokud si to přejí!

já ne vnímat ostatní ženy jako konkurenci a nezávidím jim.

To je další věc, kterou slýchám často. Myšlenka, že se vyhýbám přátelství se ženami, protože si myslím, že jsou mojí soutěží o pozornost chlapa, nebo protože si nemyslím, že se s nimi mohu srovnávat, je hloupá. Nejen, že mě opravdu nezajímá, co se mužům líbí nebo nelíbí, ale jsem také dost chytrá na to, abych si uvědomila, že soutěžit o chlapy je zbytečné a do čeho se nechci pouštět.

Jsem děvka, takže moje zájmy mají automaticky tendenci více odpovídat klukům.

Baví mě fitness a outdoor, a i když vím, že existuje mnoho jiných žen, které se zabývají stejnými věcmi, pravdou je, že většinu lidí potkávám při paddleboardingu na pláži, běhání půlmaratonu a při turistika bývají chlapi. Také miluji hraní videoher a kódování, z nichž oba mají tendenci být více mužskými koníčky. Opět vím, že existují ženy, které tyto věci dělají, a to je skvělé, jen říkám, že mám tendenci setkávat se a spojovat se s více lidmi, kteří to dělají.


Dívky dokážou být opravdu kočičí a dramatické a já nejsem ani jedno.

Skutečnost, že musím ospravedlňovat, že nemám blízko k ženám, je toho dokonalým příkladem. Doslova se mi nikdy nestalo, aby mě někdo kritizoval za to, že chodím s kluky. Byly to jen ženy, z nichž mnohé si za mými zády (nebo dokonce před mým obličejem) stěžovaly jiným ženám na to, jaký musím být hrozný člověk, že s nimi nejsem chichotající se BFF. Proč bych to měl chtít, když se tak chovají?

Kluci, nech mě být tím, kým jsem.

Nikdy nemusím vysvětlovat, kdo jsem nebo proč něco dělám se svými kamarády. Jsou naprosto v pohodě, když mě nechají dělat vlastní věci bez problémů. Neobviňují mě, když se nemůžu poflakovat, nutí mě dělat věci, které nechci nebo cokoliv z toho. Jsou velmi „vše jde“ a abych byl upřímný, je to docela osvěžující.


>