Zjistěte Svůj Počet Andělů

Překonat ho bylo to nejtěžší a největší, co jsem pro sebe kdy udělal

Není snadné překonat svého ex, ale nakonec to rozhodně stojí za to. Ten proces je těžký, ale stojí to za to, když se konečně dostanete na druhou stranu a uvědomíte si, že je vám bez nich lépe. Jsem moc rád, že jsem se rozhodl jít dál, protože to bylo to nejlepší, co jsem pro sebe mohl udělat.


Vždy byl po mém boku, aby bojoval v každé bitvě, takže když náš vztah tak náhle skončil, měl jsem pocit, jako by byla ztracena i část mě. Byl klíčovou součástí mého života a láska, kterou jsem k němu měla, byla něco, na co nikdy nezapomenu. Zpětný pohled mi však dal jasnost, kterou jsem nikdy nepovažoval za možnou. Bez ohledu na to, jak skvělé byly chvíle, které jsem s ním strávil, byl pro můj život otravou a dostat se přes něj bylo tou nejtěžší a největší věcí, kterou jsem pro sebe kdy udělal.

Byli jsme příliš daleko od sebe.

Když jsme se poprvé potkali, chodili jsme spolu jako sýr a pizza, ale postupem času a skvělými životními zkušenostmi z nás vyrostli dva naprosto rozdílní lidé s velmi odlišnými názory na život a skutečnou lásku. Bez ohledu na to, jak moc jsme se snažili jeden druhému porozumět, byli jsme od začátku příliš daleko, než abychom se viděli z očí do očí. Opravdu neexistoval způsob, jak se vyhnout našemu spadu.

Neustále mě srážel dolů.

Přestal přijímat věci, které na mně miloval, a místo toho je použil jako zbraně proti mně. Cítil jsem se špatně kvůli tomu, kdo jsem od přírody, a díky němu mi moje bolest připadala jako zátěž. Měl tam být pro mě. Možná jsem na něm až moc závisela, ale to nic nemění na tom, že po tom všem, co jsem pro něj udělala, se ke mně otočil zády, jako bych byla nic.

Přestal to dávat a ukázalo se to.

Cítil jsem, jak se pomalu odtahuje a dává najevo své podráždění kolem mě. Vždy bylo potřeba stisknout tlačítko, vybrat kost a položit chybu na mě. Nejsmutnější na tom je, že i po všech těch pomalých citových mukách jsem ho stále milovala celým svým srdcem.


Zasloužil jsem si něco lepšího, než jak to ukončil.

Nedal mi ani příležitost postavit se za sebe nebo vysvětlit, jak se vůbec cítím. Jednoduše vzal to, co jsi věděl, za nominální hodnotu a zabodl nůž tvrdě a hluboko přímo do mého srdce. Jak mohl? Jak může být někdo tak bezcitný k někomu, o kom tvrdil, že ho tolik miluje? Ani mi nedal šanci.

Nikdy nebyl ochoten se mě zastat, a tak jsem se definitivně postavil za sebe.

Když jsme se poprvé rozpadli, bylo to, jako by zemřela část mě. Nemohl jsem jíst, nemohl jsem spát, neslyšel jsem ani jeho jméno. Ale pak se stala legrační věc – začal jsem vidět, jak špatně se ke mně celou dobu choval. Nikdy za mě nebojoval. Nepostavil se za mě ani nevyjádřil svou loajalitu jako já. Ve skutečnosti byl sobecký a skutečně bezcitný. Začal jsem si uvědomovat, že to pravé monstrum v příběhu vůbec nejsem já, i když mě přesvědčoval tak dlouho, že ano. Byl to on, kdo měl celou dobu masku.


>