Zjistěte Svůj Počet Andělů

11 důvodů, proč mě myšlenka závazku pekelně děsí

Představa závazku může být pro některé lidi přímo děsivá. Existuje celá řada důvodů, proč se někdo může takto cítit, a pokud jste jedním z nich, určitě nejste sami. Zde je 11 důvodů, proč by vás představa závazku mohla vyděsit.


Jsem klasický závazkový fob. Trvalo mi dlouho, než jsem si to uvědomil, ale je to naprostá pravda. Mohu mluvit o vážném monogamním vztahu, ale je pro mě mnohem těžší ho skutečně žít. Tady je důvod, proč mě děsí představa, že jsem svázaný:

Jsem v pohodě sám.

Necítím potřebu muže a obvykle je mnohem snazší jít bez něj. Být single mi připadá přirozené. Líbí se mi myšlenka mít ve svém životě velkou lásku? Tak určitě. Chci se vypořádat s prací a kompromisem, který jde ruku v ruce s realitou? Ne tak moc. Fantazie je mnohem snazší zbožňovat než verze ze skutečného života.

Nevěřím si, že mám zdravý vztah.

Mám spoustu osobních zavazadel a v minulosti jsem odvedl skvělou práci, ať už jsem si vybral špatné lidi, nebo jsem si pokazil slušný vztah se všemi svými sračkami. Vím, že jsem od té doby vyrostl a změnil se, ale všechny mé špatné vzorce vyplouvají na povrch, když znovu začnu chodit. Nejsem si jistý, jestli ten problém dokážu vyřešit.

Mám pocit, že nevím, co dělám.

Jsem příliš starý na to, abych stále mudroval ve tmě, když dojde na randění. Je to, jako by všechny chyby, které jsem udělal, ve skutečnosti bránily mé schopnosti vůbec randit. Dělám si starosti s každým pohybem, který udělám, a pořád to mám v hlavě. Je těžké se tam vrátit, když si ani trochu nevěřím. Je to děsivé a matoucí.


Cením si své svobody nade vše.

Jsem velmi nezávislá a mám ráda čas o samotě. Je těžké vyřešit svou potřebu prostoru s požadavky partnera a vztahu. Pokud se začnu cítit alespoň trochu svázaný, moje instinkty mi říkají, abych odešel, než bude příliš pozdě. Je to, jako bych reagoval bojem nebo útěkem na jakýkoli druh romantických pocitů, které mohu vyvinout.

Bojím se ztráty sebe sama.

V minulosti jsem udělala tu chybu, že jsem dala všechno svým přátelům a zapomněla jsem se přitom postarat o to, co potřebuji. Do vztahu se tak vložím, že se stane celým mým životem. Ztrácím ze zřetele, kdo jsem a co chci od života pro sebe nezávisle na svém partnerovi. Jsem nervózní, že když se do někoho zamiluji, udělám tu chybu znovu.


>